Jak to všechno začalo?

Duši HLASOPLETu vdechli dva velcí kamarádi, Zdeněk LAHODA (tenor) a David VAŇÁČ (bas). Na počátku stála myšlenka našich „duchovních otců“ založit ryze mužské a kapelové seskupení, kterou se záhy podařilo zhmotnit, když si s úsměvným heslem „bez bab“ pozvali ke spolupráci další kamarády, také členy operního sboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Petra Berchtolda (tenor), Viktora Fiedlera (baryton) a Jana Frause (bas). Tak před prázdninami roku 2003 spatřil světlo světa HLASOPLET. (Úsměvná je geneze názvu skupiny, která se měla původně jmenovat Pětitet, aneb hlasoplety o pěti mužích. Zčistajasna se ale objevila v mediálním prostoru skupina 4tet a tak padla volba jména na Hlasoplet.)  Nejprve jsme zkusili jen pár spirituálů, ve kterých jsme se na sebe „naladili“. Společné zpívání se nám zalíbilo a na šestitýdenním zájezdu plzeňské opery do Japonska (2003) jsme se opravdu sezpívali a nacvičili základní repertoár…

 

Vzniklé velmi neformální vokální uskupení na koncertech odzbrojovalo publikum nekonečným vtipem a slovními hříčkami jejího lídra Zdeňka Lahody i komediálním talentem našeho „prvního tenora“ Petra Berchtolda, kterému nikdo neřekl jinak než „Břéťa“. Každý měl v Hlasopletu svoji roli. Například Viktor Fiedler vynikal schopností se během vystoupení neposunout ani o píď a tak se vžil termín „Fidocentrismus“. Zkrátka Fido stál na místě a kolem něj se na všechny strany míhali další členové Hlasopletu. Nejprve se hudebním aranžím věnoval Zdeněk, později se v tomto oboru začal velice prosazovat David, který toho během zpívání moc nenamluvil. Když se ale ozval, tak většinou celou situaci „zabil“ dobře mířeným vtipem. Ani Honza toho během vystoupení moc nenamluvil, ale jen s oblibou poslouchal od posluchačů, jaký má krásný sametový bas 🙂 .

 

Náš první leták hlásal: „Hlasoplet – brána do čistě vokálního světa. Přirozenost, preciznost, pestrost, hudební vtip a hlasový rejstřík od hutných basových tónů až ke kultivovaným falzetovým výškám – to jsou devizy, jež si brzy nalezly cestu k obecenstvu. S úspěchem roste chuť, takže se repertoár rozšířil o další spirituály, jazzové kousky, popové „líbivky“ i pohodovou hudbu á la 30. léta, ve vlastních, osobitých úpravách.“

Za nádherné považovali naši fanoušci splynutí hlasů všech zpěváků ve spirituálech, kdy všichni dokázali potlačit své hudební ego a napojit se na sebe.  Je třeba ale zmínit sólové písničky, na které se nezapomíná. „Majstrštyk“. Jedna z nich byla Včelka Mája, kterou zpíval „komik“ Břéťa nejprve jen česko-německy. Jelikož ale publikum řvoucí smíchy vyžadovalo vždy opakování písně, bodovala např. i polská verze písně. David vždy zabodoval songem „Jezdím bez nehod“, Fido „Písničkou pro Zuzanu“, Zdeněk  písněmi „I sing holy“ nebo „Moaning for you“.

Nejprve jako záskok za Davida (22. června 2007) a později pravidelná alternace se v Hlasopletu objevil muzikálový zpěvák Radek Schejbal. Jeho velkým hitem se stala zase píseň „She’s gone“.

V roce 2010 vydává Hlasoplet svoje první album s názvem „Jedním tahem“ (Vydal Avik). Kde pêle-mêle různorodých písniček je spojen pomocí zvuků a ruchů do jednoho celku a vytváří tak pro posluchače příběh.

Působení Hlasopletu nezůstalo bez odezvy a tak si kromě opakovaného vystupování v Českém rozhlase např. odnáší Diváckou cenu na Prague A-cappella Festivalu v roce 2012.

 

Do historie Hlasopletu se tučnými písmeny zapsal např. Jan Špilar jako manažer skupiny a díky němu se dostal Hlasoplet na řadu skvělých akcí. Podobně také Ivan Slabý, ředitel projektu Jazz bez hranic, bez kterého by se kultura v Plzni v posledních několika dekádách neobešla, byl naším nezapomenutelným pomocníkem.

 

Velkou osobností, která je spojena s Hlasopletem, je bezesporu Vilém Dubnička. Herec, režisér a v případě Hlasopletu především textař. Je autorem mnoha textů Hlasopletu, především ale druhého a zcela výjimečného alba Hlasopletu „Betlém, aneb České Vánoce A Cappella“. Autorem hudby je Zdeněk Lahoda a David Vaňáč. Vydal Multisonic 2014. Toto CD se stalo neodmyslitelnou součástí Vánoc mnoha našich fanoušků. Najdeme tam veselé ale i hloubavé písničky z pohledu jednotlivých účastníků Betléma, jako je např. Ježíšek, Josef, Panna Maria, ale i vůl, kráva, oslík (nesoucí na zádech Pannu Marii) atd.

 

Jak ubíhal čas, z kluků se stávali otcové dětí, měnily se časové možnosti a priority jednotlivých členů (a)kapely a přicházela nutnost střídání na některých postech, aby byl zachráněn chod a fungování kapely. Na postu 1. tenora se objevil nejprve krátce Viktor Brynda, poté Jozef Brindzák (2013-2017).

V roce 2017 již vytížení Davida, Radka, Fida a Břéti natolik brzdilo fungování kapely, že se konec jevil jako nevyhnutelný. Břéťa, Fido a Radek ze skupiny odešli a Zdeněk už se o chod kapely nechtěl starat. Tuto starost převzal ale Honza Fraus a do skupiny díky němu přišly nové tváře. Hynek Hradecký (baryton), krátce i Matúš Mazár (baryton), Daniel Kfelíř (baryton na pozici 1. bas) a o rok později Jan Tejkal (1. tenor). Zejména díky Honzovi Tejkalovi a jeho interpretaci medley od skupiny Queen, začíná Hlasoplet nastupovat cestu k modernějšímu repertoáru. David Vaňáč se stále věnuje psaní krásných hudebných aranží pro skupinu a jeho hudební jazyk se posouvá o kousek dále.

Od roku 2018 si Hlasoplet na svoje vystoupení vozí svého zvukového mistra, kterým je Matouš Pilný, a toto rozhodnutí mělo též zásadní vliv na chod kapely a vystoupení.

 

Během roku 2020 odchází dosavadní lídr skupiny, její zakladatel a duchovní otec Zdeněk Lahoda. Na jeho místo (2. tenor) nastupuje další baryton Patrik Hradecký a tak jsme mohli pokračovat ve své krasojízdě :-).

 

Během roku 2022 dochází k výměně na postu 1. tenora a přichází Kryštof Balvín. Od konce roku 2022 navazuje skupina trvalou spolupráci s beatboxerem Filipem Solčánym, který si říká BEATSOLČY. Vystoupení Hlasopletu získávají daleko modernější drive a stávají se atraktivnější i pro mladší publikum.